Mistři ghanského bubnování v Praze

Praha, Brno, Pardubice, Hradec Králové i Rožnov pod Radhoštěm se během června stanou dějištěm mimořádného hudebního projektu, který propojuje ghanskou kulturní tradici s evropským hudebním vnímáním. Pod vedením mistrů bubeníků z Ghany a studenta doktorandského programu HAMU Antonína Procházky vzniká platforma pro živou kulturní výměnu, vzdělávání a experimentální hudební fúze.

Na měsíční rezidenční pobyt přijela do České republiky trojice špičkových hudebníků z Ghana Dance Ensemble. Tento profesionální soubor, který funguje při Institute of African Arts na University of Ghana, založil první ghanský prezident s jasným úkolem – zachovávat rozmanitou kulturu asi sedmdesáti kmenů, které „najednou“ vytvořily jednotný stát. Do souboru se dostávají jen ti nejlepší hráči z celé země, kteří pak navzájem učí specifickou hudbu ze svého regionu ostatní. Master drummer je označení pro vedoucího ansámblu, on svým bubnem skutečně mluví a dává tak pokyny tanečníkům, zpěvákům, bubeníkům, zkrátka celému společenství.

Christopher Ametefe je vedoucím bubeníků tohoto uskupení, Daniel Brown prvním sólistou. Sampson Kuudenign je světově uznávaný hráč na africký xylofon Gyil působící též na University of Ghana. V České republice tito mistři bubeníci spolu s Procházku odehrají koncerty, povedou workshopy a další akce pro studenty, profesionály i veřejnost.

Hudba jako jazyk mezi kontinenty

Antonín Procházka, vychovaný v západní hudební tradici a zároveň absolvent studijních stáží tradiční západoafrické hudby na University of Ghana, dává ve svých skladbách prostor oběma kulturním světům. Komponuje hudbu, která je přístupná a pochopitelná pro hudebníky z odlišných kulturních prostředí, aby ji mohli společně uchopit a vyjádřit. Tento přístup umožňuje propojení tradičních afrických tanců a písní se západní hudební tradicí, jazzem a volnou improvizací, čímž vzniká nový, inovativní hudební jazyk. Nedílnou součástí celého projektu je proto jeho Obroni Ensemble. 

Pokřik: „Obroni, obroni!" slýchával Procházka v Ghaně na každém rohu. Obroni se tam totiž řekne všemu, co je „bílé“ a cizí. Ze studia v Akkře si Antonín přivezl velkou zásobu písní a tanečních rytmů, které se naučil při práci se světově uznávaným tělesem Ghana Dance Ensemble i od muzikantů v místních komunitách. Ty a jeho vlastní skladby inspirované pobyty v Africe zahraje Obroni Ensemble složený z jeho českých (a brazilských) spoluhráčů. V žádné africké taneční kapele nesmí chybět silná bubenická sekce, Matěj Diviš a Vít Rafael Matyska slouží jako nezastavitelný motor souboru. Sám Procházka obstarává hru na gyil, africký xylofon kmene Dagaaba, který si v Ghaně zamiloval. Během večera však nebude znít čistě africká hudba. Trio bubeníků doplňuje trio špičkových improvizátorů: Luan Gonçalves na baskytaru, Jan Bára na elektrickou kytaru a Martin Debřička na saxofony. Obroni Ensemble je zkrátka hravá experimentální laboratoř africké taneční hudby.

Pomyslným vrcholem celého projektu bude Procházkův doktorandský koncert v Sále Martinů na HAMU 22. června, kde se představí právě s tímto ansámblem doplněným o ghanské mistry a mnoho dalších hudebníků, s nimiž Procházka během svého studia spolupracoval.

Bubny jako duchovní a společenský nástroj

Ghanská hudba vyzývá k aktivní participaci na vytváření společenství. A hnacím motorem této výzvy jsou bubny. Ty zde slouží jako rezonátory životních příběhů. Jsou schránkou dědictví národa, nástrojem jednoty a duchovního vyjádření. Díky výraznému synkretismu tradiční kultury s křesťanstvím, jsou to právě bubny, které chválí Boha v afrických kostelech.

Sampson Kuudenign je špičkový hráč na gyil – africký xylofon kmene Dagaaba. Gyil byl vždy talking drum Dagaarijců. Předával zprávy, varoval, oslavoval a zprostředkovával komunikaci s bohy. Proto není divu že Dagaarijci nazývali varhany prvních katolických misionářů nasaalgyil  – „bělošský gyil“. Po druhém vatikánském koncilu, povzbuzeni církví, aby integrovali lokální jazyky a zvyky do liturgie, začali místní nejprve zpívat latinské texty na dagaarijské melodie a později je celé přeložili do svého jazyka. Liturgii začali doprovázet xylofony, a tak se stal gyil středobodem dagaarijské mše.