ANTONÍN PROCHÁZKA

Antonín Procházka se dlouhodobě věnuje výzkumu sociálně-kulturního kontextu historie bicích nástrojů a hry na bicí nástroje. Věří, že znalost historického a psychologického kontextu nástrojových partů je klíčová pro kvalitní interpretaci hudby.
Ve své absolventské práci Stylovost hry a vývoj soupravy bicích nástrojů napříč hudebními žánry se zaměřením na americkou populární hudbu 20. století na Pražské konzervatoři popsal, jakým způsobem dění v americké společnosti ovlivňovalo vývoj hry na soupravu bicích nástrojů.

 

Ve své bakalářské práci Poučená interpretace orchestrálních partů bicích nástrojů: Inspirace pro pochopení problematiky s ohledem na vývoj literatury, instrumentáře, techniky hry a chápání bicích nástrojů v historickém kontextu se zaměřil na kontext příchodu vojenských, folklorních, liturgických a dalších bicích nástrojů do symfonického orchestru.

 

Proměnu a další vývoj jejich funkce v orchestrálním prostředím ukázal na příkladech nejznámějších orchestrálních partů pro bicí nástroje. Poukázal na přínos znalosti širšího kontextu orchestrálního partu při jeho interpretaci. Ve své magisterské práci Etnické, liturgické, folklorní a nové bicí nástroje a jejich cesta do orchestru skrze soupravu bicích nástrojů v kontextu jazzové hudby pak popsal fenomén etnických bicích nástrojů, které se do symfonického orchestru dostaly skrze použití v nonartificiální hudbě dvacátého století resp. v jazzu. Všechny tři práce jsou využívány při výuce předmětu Dějiny a literatura bicích nástrojů na HAMU i při Interpretačním semináři na Pražské konzervatoři.